Champagne

Champagne je především celosvětově proslulou oblastí pro produkci špičkových šumivých vín pod označením AOC Champagne. Vyrábějí se jako bílá a růžová, ale nikdy ne červená.

Poblíž Sézanne byly ve fosiliích z třetihor objeveny otisky listů vinné révy, což představuje jeden z nejstarších světových dokladů o jejím rozšíření.

Novodobá historie výroby vína v Champagne se ovšem vztahuje do doby podstatně mladší a tak jako v dalších francouzských oblastech souvisí s působením římských legií. V průběhu dalších století byly centrem pěstování a zpracování révy obvykle kláštery.

Číst více +

Vznik výroby šumivého vína se potom datuje do 17. století a je opředen řadou pověstí a legend. Jak, kdy a kde se ve skutečnosti objevil první perlivý nápoj, neví nikdo. Pravděpodobně se tak stalo již dávno předtím na mnoha různých
místech v důsledku nedokonalých výrobních technologií i špatného skladování. Nedokonale ošetřené víno pak samovolně kvasilo dále a uvolňovalo do nápoje kysličník uhličitý.

Prvenství myšlenky získat takové víno záměrně, neboli přidat do vína cukr s kořením a tím docílit jeho nového zkvašení na šumivý nápoj, patří zcela nepochybně Angličanům, kteří v 17. století takto upravovali dovážené „tiché“ víno ze Champagne.

O skutečné výrobě šumivého vína druhotným zkvašením můžeme pak hovořit v souvislosti s vynálezem láhví z pevného skla (Anglie, 1662) a zdokonalením způsobu jejich korkování (Francie, 1695).

Zásluhou slavného Doma Pérignona (1638-1715), mnicha z kláštera v Hautvillers, je povýšení zprvu nedokonalé výroby na seriozní metodu produkce šumivého vína. Vedle toho přispěl značně ke zvýšení kvality šampaňského způsobem scelování jednotlivých odrůd z různých parcel i různých ročníků.

Rozloha vinic: 30.000 ha

Kraj Champagne se nachází v blízkosti města Reims asi 150 km východně od Paříže. Samotná vinařská oblast není souvislá a dá se rozdělit na čtyři samostatné části :

  • Montagne de Reims
  • Côte des Blanc
  • Vallée de la Marne
  • Côte des Bar (neboli Aube)

Všechny vinice jsou oficiálně ohodnoceny v bodech, přičemž hodnoty mohou být pouze mezi 80 a 100 body. Vinice s hodnocením 90 bodů a výše mají statut „Premier Cru“, vinice s absolutní hodnotou 100 nesou statut „Grand Cru“.

Odrůdy

  • Bílé – Chardonnay (cca 25 % výsadby)
  • Červené – Pinot noir (35%)
  • Pinot meunier (40%)

Charakteristickou součástí vinic v Champagne je mocný křídový masiv, na němž je jen nevelká vrstva jílovo-vápenité ornice. Křídové podloží spolehlivě odvádí povrchovou vodu. Nezřídka jsou v tomto skalním bloku vyhloubeny sklepy pro zrání vína s ideální teplotou i vlhkostí.

Technika výroby Champagne

Tato technika je známá jako „šampaňská metoda“ (méthode champenoise). Od roku 1994 je tento název zákonem chráněn pouze pro oblast Champagne, takže v jiných francouzských regionech se tentýž způsob výroby označuje jako „tradiční metoda“ (méthode traditionelle) a u nás jako „metoda druhotného kvašení v láhvi“.

V první fázi je z hroznů jednotlivých odrůd vylisován mošt (vždy bílý, i z modrých hroznů), jenž prokvasí na standardní víno. Víno z jednotlivých odrůd je následně smíseno dohromady. V běžném, průměrně kvalitním roce je
k němu ještě přidána část vína z jednoho či více starších, velmi kvalitních ročníků, které každý výrobce uchovává. V případě mimořádně kvalitní sklizně (cca 1x za 3-5 let) je vyráběno „ročníkové“ šampaňské. V tomto případě je použito jen víno z aktuální sklizně. Protože takovéto roky nebývají často, je naopak část tohoto vína uchována pro použití v dalších létech, pro tvorbu běžného cuvée.

Do cuvée je přidáván „tirážní“ likér, obsahující třtinový cukr, víno a kvasinky. Cuvée je stáčeno do lahví a uzavřeno běžnou „pivní“ zátkou. V láhvích dochází k druhotnému kvašení, při němž se působením cukru a kvasinek do vína
uvolňuje kysličník uhličitý. Mrtvé kvasinky se v láhvi usazují ve formě kalu. Tento proces trvá přibližně 1 měsíc, avšak láhve leží v horizontální poloze i potom ještě řadu měsíců a víno vyzrává (celkem minimálně 12 měsíců, u ročníkových šampaňských minimálně 36 měsíců).

Po této druhé fermentaci se láhve vloží do speciálních dřevěných stojanů. Každý den se s nimi trochu pootočí, takže se po 3 až 6 týdnech ocitnou dnem vzhůru. V tuto chvíli je kal usazen dole, v hrdle láhve. Tato „remouage“ je prováděna ručně nebo dnes i mechanicky.

Následuje tzv. degoržování - láhev obrácená hrdlem dolů je ponořena do roztoku mrazivé solanky tak, aby část obsahující usazený kal zcela zmrzla. Po vyjmutí z roztoku je láhev odzátkována a přetlak CO2 „vystřelí“ z láhve kousek
ledu obsahující kal.

Na závěr celého procesu je přidán expediční likér, sestávajícím z vína a cukru. Množství cukru zásadně ovlivňuje výslednou chuť sektu (viz dále). Láhev je zazátkována a opatřena drátěným košíčkem (agrafou). Následuje optická kontrola čirosti vína (zdali v láhvi nezůstaly zbytky kalu) a uložení láhví do sklepa na několik měsíců, během nichž dochází k homogenizaci vína.

Typy šampaňského

- závisí na množství cukru v expedičním likéru.

  • extra brut 0 - 6 g cukru na 1 litr (brut zéro)
  • brut do 12 g
  • extra-dry 12 - 17 g
  • sec 17 – 32 g
  • demi-sec 32 – 50 g
  • doux +50 g
Číst méně -
Ročník
Barva
Objem lahve
Region
Oblast
Klasifikace
0.75l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ne
0.75l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ne
0.75l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ne
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ano
6l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ne
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ano
1.5l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ne
1.5l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ano
1.5l
Champagne
Neuvedeno
Bílé
Louis Roederer
ano
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ano
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ano
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ne
1.5l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
ano
0.75l
Champagne
Champagne
Rosé
Louis Roederer
Výsledky 31 - 44 z 44